Šňůrka perel
na krku
se třpytí do svitu měsíce
za houkání sovy
studí
v jinou barvu mění se
na rozpálené kůži
mladého života
Dívko,
sundej tu cetku
není hodna tebe
našlas jí
na pohřební cestě
není tvoje
jen někoho z mnoha
kdo tudy jel
někdo
mrtvý
co ruku zavřít zapomněl
Dívko,
je to jen prokletý šmuk
tak ho vrať
než se cestou poslední
bude bílá rakev ubírat
Šňůrka perel
Publikoval(a) Rezavá plechovka dne 2. září 2012
Hodně silné a působivé dílko, za to ST!***
opět poutavý děj...dva body!