Hrajem s pistolí smrtící hru,
vydej nám kulku, víc ani muk.
Nože zas skáčou dolu a nahoru,
duše se vaří ve věčném rozporu.
Nabiješ zbraň, vytasíš meč,
popadneš prapor, zavelíš zteč.
Bojuješ nožem, bojuješ holí,
válka je krásná, rány tak bolí.
Magie je pryč, zbyli jen lži,
magie zoufalců, tak už ji znič.
Smutek a lítost, krev a kouzla,
dýka do hrudi, tak hladce vklouzla.
Hrozně moc pálí a vlastně studí,
ze dveří vychází poslední sudí.
Text zajímavý, ale rytmus kulhá
a asi jsem nepochopil název...
Jednoduchý, když píšu básničku, tak vůbec neřeším název a jsem líný ho vymýšlet zpětně :-D