Zabiju se až zítra

Šel jsem městem A viděl ta slova, Ta slova znamenala smrt. V šedi trapných dnů, Ubohé volání, Mrazení v zádech, Pocity na zvracení. Jen se rozhlédni a pozoruj lidi, Jde z nich hrůza, Ty oči, ach ty oči – Tak chladné. A na staré kamenné zdi křídou napsáno, Trochu nervózním písmem, „Zabiju se až zítra“. „Zabiju se až zítra“. Volání z hlubin duše, Volání o pomoc nejtišší, Které už nikdo neslyší.