Znovu opadává listí

Znovu opadává listí ten poetický svátek básníků jako sladkobolná podzimní píseň tiše rozepisuje zamrzlou tužku. Mezi tím co je a co by mohlo být prochází se člověk není to ten co si sebere spadlý list pro štěstí jen podívá se a smutně nechá krevnaté žilky vychladnout. Beru ho za ruku na nic se neptám poslední zašumění zesládlo jako rozinka jako záchvěv v nejistém tanci nad plameny, v jehož kouzlu se mé podivínství zrodilo – dvě teplé dlaně jako útočiště pro další podzimy.