Zmařený život
Oči pláčí,srdce krvácí,
dech sotva slyšet je.
Přála bych si, aby mě
andělé vzaly mezi sebe.
Životem jsem šla
přátelé nenašla.
S láskou se nepotěšila.
Zrad mnoho zažila.
Se smutkem bojovala.
Štěstí života se nenaplnilo.
Šanci jsem zmeškala.
Ach, nechci si stěžovat.
Nejspíš špatným směrem
jsem šla.Stala se chyba.
Oči zavřené jsou ,
srdce vykrvácelo,
dech se zastavil.
Tetˇ prosím andělé Vás,
vezměte mě mezi sebe.
Děkuji Vám.
Zmařený život
Publikoval(a) slunečnice69 dne 5. listopadu 2014
Anotace: O nenaplněném životě a víře v to, že tam nahoře snad něco je.Možná tam žijí andělé.
Proboha ne, na to je vzdy casu dost, kdybych tenkrat s podobnym pocitem skocil pod vlak, ted bych toho litoval, nastesti byla vyluka, vule andelu je nevyzpytatelna... Drzim palce, at je brzy lip, M.
Pořád jste mezi anděly, tak jim zkuste víc naslouchat. Pokud to všechno vzdáte, bude to i jejich prohra. Moc a moc držím pěsti. Zní to jako klišé, ale je to pravda: Když jsme na dně, můžeme se od něho odrazit. A zamířit zase nahoru. Neodepisujte se. Je to na Vás. Svobodná vůle je dar i prokleti. Sami si volíme stranu.