Hořící dlaně

Hořící dlaně Kámen se rozlamuje na tisíce kousků odhaduješ to na kilometrovou hloubku nemůžeš se pohnout tělo ztuhlé, křeč ho svírá nevíš, jak se rozhodnout ale věz, že se na tebe někdo dívá. Někdo tam nahoře na tebe dává pozor otevři oči a kývni k nebi, na ten nekonečný obzor. Nasaj do plic čerstvý vzduch, polkni a jdi dál. Uzavři už konečně ten kruh, koukni už ses skoro smál. A i když máš zase skelnaté oči, jednou všechny hrůzy skončí. Strach odejde, noční můry pominou hlavně pokračuj dál ve své cestě, vojáci si pro tebe již nepřijdou. Možná všechno závisí na náhodě, nebo na tobě ale život je o všem, o lidech, o síle, o lásce, o přírodě. Někdy nový den nepřináší přesně to co jsi chtěl, kolikrát je prázdnější než ten předešlý všechny hezké věci z mysli odešly. Máš strach ji teď otevřít a přitom opět ten strach nepopřít. Ale víš, každá stránka má svou poslední větu, konec. Tak věř v další hezká slova v následujících stránkách a finally jsi borec. Pokud začneš skutečně věřit, že se kalné chvíle v hezké obrátí pak jsi sám nad sebou vyhrál a už se to nikdy nevrátí. A kdyby se přeci jen vrátily pochyby pamatuj, že někdo nahoře na tebe dává pozor otevři oči a kývni k nebi, na ten nekonečný obzor...