Ráda bych ti někdy pozdě v noci třeba na lavičce v parku
Zarecitovala svoje básně
Upekla bych kokosové muffiny a snědli bychom celou várku
A bylo by nám hrozně krásně
Přitisknutí k sobě bychom mohli vnímat jenom teplo ticha
Nebo se dát omámeně do zpěvu
V ten moment bych zvládla pro tebe i zapomenout dýchat
A existovat jen v tvém úsměvu
Tma, básničky a muffiny
Publikoval(a) Sedmnáctka dne 9. března 2016
Anotace: Takový můj vysněný moment, při kterém by se dalo snadno zamilovat
Nádherná, zasněná poezie :)
....sladký....heee
jéééé...to je něco tohle...nápadité,milé,zábavné...