Jak bílé květy v křišťálové váze
se mladé břízky až k zemi sklánějí,
kapky z větví po námraze
kanou do hloubky závějí.
Mrazivou tíhou obaleny,
jinovatkou třpytných hvězd,
lámou se větve, lámou se kmeny
v lesích a zahradách, i podél cest.
Kamion v kopci přetížený
zpátky klouže k údolí blíž,
lámou se větve, lámou se kmeny
a mlha padá níž a níž.
Vánoce na Vysočině
Publikoval(a) podnebný dne 25. prosince 2016
Anotace: Předělaná verze staršího dílka. Opět vyšla pranostika Kateřina na blátě, vánoce na ledu.
Zpracoval jsi to pěkně a popsal naprosto přesně. Jelikož jsem z Vysočiny, viděl jsem též:-).
tak to je krása, jako malvaz!
Letos nám do této krásy ale prší. Škoda.