Smíření

Vzpomínky na tebe, teď opatrně osahávám, jak modřiny po trapné opilecké rvačce, nebo když rozbil jsem si nos, co malej trouba na houpačce. Vím o nich,ale kupodivu, už při dotyku nesyknu, i když krev ještě trochu plivu, tak na tu pachuť si zvyknu. A připadá mi trochu k smíchu, jak zblblej náhlou bolestí, jsem myslel,že v pietním tichu, snad propláču se ke štěstí. Minulost stejně nezměním, pohledem zpátky zkamením...