Zneuctěná

Dostanu se všude, jako pyl z květů. Ty na jehlu sáhneš "Au" - bolest je tu Tvůj hlas se rozléhá, jako skalní ozvěna my tě ale neslyšíme jsi u baru schoulená Červené, podlité oči máš řasenka po tvářích teče ti, ten strach v sobě neschováš "lásko" směl on tak říkat ti? Zbledlé tváře jsou studené čelo jako oheň pálí, v horečce tiše usínáš a přeješ si, ať tě jiný zachrání Ležíš v mdlobách z dáli přichází fantazie, tvůj tep tepe pomaleji a ty vzpomínáš na jeho poezie Na chvíli leč krátkou slyšíš jeho hlas, bere do ruky flašku a poslední světlo zhas Jak anděl co přichází jak ďábel když odchází, pálí sílu když ji doráží..