Dej pokoj s city
bláhový Osude
proč je zas křísíš?
Mé JÁ už chtít nebude
podléhat touhám a vášním
té chemii proradné
co z těla prýští
a zcela ovládne
bezmocné smysly
Vždyť můj vlas už bělá
a přesto zas patří jemu
má myšlenka rozechvělá
když ráno vstanu
Cožpak jsem zešílela?
Osude - přeji si
aby sis zpátky vzal
tu škálu emocí
cos duši přichystal
vždyť já chci mít
už jenom klid, jen klid
I v našem věku jsou city potřebné, ale už s rozumem. ST.
Jaro je tady a nikdo před ním neuteče... :-)pěkné!
Tak, a na věku vůbec nezáleží... Hezká, M.
právě prý k vůli emocím jsme sem přišli,abychom si je zažili...:)
pěkná báseň...
Díky všem za komentáře.
Co dodat ke komentářům pode mnou?...snad že láska kvete v každém věku a chemie je velmi těžký obor:-).
Moc pěkná báseň...ST.
Krásná
Krásná...
no jo, to jo! To je jak pro Hegerovou...