Na orbitu

Schoulit se do náruče cítit jak srdce tluče vznášet se v jiné rovině Žít v mžiku okamžiku v půjčeném kamrdlíku nežli se vrátíš k rodině Co tě nezlomí, to tě jedině posílí šeptáš mi do ucha a líbáš mě do vlasů tak nebuď bláhová, kotě pravá láska trvá chvíli věčně žije jen ta dolů od pasu Jen s tebou... Já ztrácím gravitaci chci zůstat v levitaci na zem se nikdy navrátit setrvat na orbitu a přelstít realitu tváří se od ní odvrátit Dveře dokořán nechám aby ses moh vrátit zpátky a kafe uvařím tak jak ho máš rád zázrak nečekám i když chtěla bych věřit na pohádky že ty dveře otevřeš ještě nejmíň tisíckrát Zas ztratit gravitaci...