Dětství zlámaný

Ti strašáci dětství jenž k bolesti otevřeli vrata ach kdy budou mnou odňata Kdy pozřeny budou k nečinnosti stínů já je osvětlím jen já to smím sama v sobě vím Kdy překlenu prohrané sny, čas dětství kdy se znovu narodím sama v sobě, dokázat to smím Dítě, ve mě život drtí sny byly potlačeny sny topeny v jezeře smrti jak je zachráním Já dobře bojuji aby mě čekalo vítězství na demnou nad okovy Malé děvče zlatovlasé jsem stále a strach v dětství strach nečitelný pro vás ve mě je a drží otěže dětství zlámáné roztrhané a bolavé teď si uvědomuji že svůj strach tvořím mým dětstvím zakletým Bolí ty vzpomínky o nichž nemluvím, nemohu... totiž tíží a bolí a uzavřela ve mě slova