Déšť v ozvěnách si zvonil
on v notách neměl prstoklad
s první kapičkou v letu
svou symfonii začal hrát
A nemyslel už na návrat
láskou se nechal svést
když dotknul se pěšin mezi poli
i kamenitých cest
Do modrých topolů
do kůry bříz se vpil
a s tichým větrem
svou vášeň roztančil
Ta láska deštného nebe
rozevřela vodní hladinu
kapičkám zpívala druhý hlas
a smáčela vůni leknínů
tak něžně jako z čarokrás...
Pěkné, líbí se mi.
Krásná přírodní lyrika, jako bych byl někde blízko... ST, M.
Mirastus ,jak krásně píšeš komentáře já za ně posílám velké děkuji. Moc si toho právě od Tebe vážím. Děkuji pěkně, že mě čteš.
Děkuji Dědo včelo, jsi kouzelný dědeček básní.
Čarokrásná...víc k ní není co.
Lipová, děkuji moc.
Znám...St
Kopretinko, moc děkuji.