Kapka dopadla na klapku klavíru,
tón jemně pohladil duši.
Jsou tu snámi,čichají si k vínu,
nastražte uši!
Nepozná?Cítí snad?
Ukaž a hned!
Zachvěl se a v očích chlad,
vytrhl noty a zahodil klíč,teď...
Minulost protkala svou síť,
stříbrně a krásně se leskla.
Nemáš?Stačí jen chcít,
jsou jako perly ze skla.
Hraje tu hudbu,zas a znova,
střídá klapky klavíru..
..černá,bílá,pořád dokola,
čichá si k vínu.
NASTRAŽTE UŠI!
Snad klavír to prozradí
Publikoval(a) Zien dne 20. července 2011
Anotace: Pochmurný den pokračuje,ale nálada psát člověka neopuští..Stejně tak mě ale neopouští názor,že nejde psát až příliš veselé básně.
Chvilkama sem se ztrácel,zkus to nějak lépe poskládat,ale jak říkam beznadějný to není,zasluhuješ bod.
Překrásné, rozumím Ti.
Díky,cením si každýho názoru ;-).