Tvá slova mé srdce krájí
na malé kousíčky tupou pilkou
Bolí to - vím - jsem v háji
jsi mou nekonečnou chvilkou
Chci vytrhnout to srdce
a hodit je vlkům hladovým
však nemám volné ruce
prosím křičím a žadoním
Ruce jsou svázané tebou
mou láskou k tobě
bez doteků chřadnou a zebou
přimrznou sami k sobě
Chtěly tě hladit
spoutal jsi je
srdce mé dál krájíš
a smečka vlků už blízko vyje...
řekni mu,že jestli ti to srdce bude krájet dál ten pacholek ,ak že tě sežerou vlci.....a to on si na svědomí nevezme....hááá!
básen pěkná s dobrým rytmem.
Smečka vlků? Je jich víc, než si myslíš. Každej by si kousl. Záleží na tobě.
Umíš hezky popsat bolest.
Tvá báseň skutečně bolí a má jistou svoju hloubku, ale tej smutné duše, tichý nářek, pláč srdce...
Tohle je moc bolaví.
Darebák jeden...pro toho je škoda plakati...o))
Bolavé