Z hromádky fotek staré,
zapomenutý čas nechám ožít,
vybledlé vzpomínky dívky malé,
do koláže chtěl bych vložit.
Fotkám přidám trochu jasu,
abych oživil jejich krásu,
i kontrastu trochu málo,
aby se srdce pousmálo.
Nakonec přidám trochu stínu,
retuši se raděj vyhnu,
budou krásné už tak dost,
do koláže je vložím pro radost.
Tu malou dívku z fotek znám,
občas si s ní i povídám,
teď už je velká a možná snad,
nechce své fotky postrádat.
Možná si říká: jej jich málo,
když je nepošlu, co by se stalo?
čas ještě všechno neodvál,
v šuplíku je nechám ležet dál.
Smutně zírám na koláž,
je prázdná jako v zimě pláž,
možná si říkáš, nestalo se nic,
smutnější jsem o to víc.
Koláž pro lásku
Publikoval(a) paulo dne 15. ledna 2012
Anotace: Nemusíme vždy psát jenom zamilované básně.
Hezké a zamyšlenkové, účelové veršíky... Tvou rukou psány, ze srdce city dány.... tak je pošli a možná malý zázrak... znovu se stane.
Koláž v životním zenitu
plničká bývá starých fotek
a z černobílých vzpomínek
barevně hladí nový dotek...ST
Smutek, či kouzlo vzpomínání
z hromádky fotek ve tvých dlaních?
:o)
krásná...