Stojíš v dešti pod deštníkem

Kdo nechce stát pod okapem, a bojí pocákat se blátem, kdo se bojí, že bude mít rád, těžko ten může milovat. Stojíš tu v dešti pod deštníkem, kůži chráníš pod pláštíkem, láska prší na tvou hlavu, bojíš se zmoknout, mít odvahu. Být tak kapkou v dešti, pršel bych na tvou tvář, skanula by jako slza štěstí, když láska uhnízdí se v nás. Nastav ruce své dešti, naber kapky plnou dlaň, nezatínej stále pěsti, lásku láskou, prosím, braň!