Nikdy to není konkrétní situace nebo určitý člověk, který nás stresuje, irituje, vždy je to jen a jen naše myšlení o dané situaci nebo člověku. Jakmile to pochopíme, stáváme se psychologicky nezávislí na vnějších okolnostech, které stejně nemůžeme měnit. Všechny zdi, o které si rozbíjím hlavu, jsou v mé hlavě. Pokud prožívám myšlenku jako skutečnost, jsem v hypnóze, ze které se ale musím probudit a stát se probuzeným, nebo-li buddhou, nechci-li trpět.