.
Sedím si ve stínu
ve větvích svých
znám více své slabosti
pravdu i smích
Znám taky svou nicotu
zradu a strach
vím že už brzy se
obrátím v prach
Brzy je daleko
dlouho je blízko
mé srdce tepe
i ve výškách nízko
V hlubinách není strach
úsilí, boj
tak už se duše má
s hadem mým spoj
Kde labuť je černá
je také had bílý
dává ti mocnost a
poznání sílí
Tak prožij den každý jak
poslední dech
jen to co nestihneš
do příště nech
A bytostnost
vzdává se přítomnosti
Tvé tělo
tvá láska
tvůj přítel
tvůj orel
nechť se té hostiny
jež se vším prolíná
s tebou zhostí
.
https://www.youtube.com/shorts/GZQ7zyvMZTI
pecka....:)
Báseň mě silně oslovila, o to víc, že jsem se nedávno vrátil z preventivní prohlídky, kam jsem šel s pocitem zdravého člověka...
Děkuji vám...a Míro, zdrav se! Zdravím, B.