Fotografie nemají šidit, i když si chodíme po světě a ukrutně nevidíme. Vymýšlíme si rádobypoetické definice, šifrujeme řeč fotografie do sy...

Lidé v pražských ulicích, lidé na plovárně, prostě lidé v situacích, které umí jen on. Ten jeho fotografický humor, typicky milý a svou čast...

Fotograf žije dvakrát.

Ty fotografie svědčí o tom, co jsme tehdy dělali, kam jsme chodili, jaká byla doba. Dnes by vzniknout nemohly, protože dnes je problém na ve...

Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

Rád bych potkal člověka, který ještě nikdy žádnou Dostálovu fotografii neviděl.